.

Ukázka z knihy "Miš Maš"

.

ŽALUZIE

 

¥

    Dvacet třicet vteřin života?! Zaznamenám pouhý okamžik. A nemusel bych o něm psát! Stejně tak jsem nemusel psát o Tvém letmém úsměvu u oběda, o úsměvu, který byl pouze a je­nom pro mne. Nenapsat o tom úsměvu, navždy by zapadl v zapomnění.

¥

     V pondělí, začátkem ledna, mi stále pokračo­vala neschopenka, takže jsem trčel doma snad už celou věčnost. Jinde jsem vlastně ani být nemohl. Nepřetržitě mě bolela hlava a vůbec celé tělo a neměl jsem chuť na nic – na film, knihu, hudbu, pohyb, jídlo.   

     Mělo by se to spíš jmenovat – prostředky hromadné popravy! Předními dveřmi vstupte dovnitř! Prostředními a zadními dveřmi vystupte ven! Deset minut čekejte, a pak se dvacet minut mačkejte! A klidně si zanadávejte - na zpoždění toho autobusu, na přeplnění toho autobusu, na pomalou jízdu toho autobusu!

    Venku zatím plyne krásný, lednový den. Stře­chy domů, větve stromů, trávníky, chodníky, silni­ce, vše pokrývá bělostný, přes noc napadlý sníh. Slunce svítí na blankytně modré obloze, jeho pa­prsky se odráží od sněhové pokrývky a od ... nepa­trný, ale ostrý odlesk těch paprsků od sklope­ných žaluzií.

    Trhlo to snad až palcem mé pravé nohy. Zbystřil jsem pozornost. Pohyb! Všimnul jsem si nepatrného pohybu v okně v druhém patře domu naproti.

    Podíval jsem se dolů. Pro ty lidi městnající se do přeplněného autobusu, pro ty lidi jdoucí po těžce schůdné ulici, pro ty lidi stojící na zasněže­ných chodnících, pro ty lidi sedící na namrzlých lavičkách to neexistovalo. Neviditelné, skryté divadlo pro ty lidi dole.

    Ani já neměl být divákem! Ale viděl - scho­ván za záclonou - přes vyleštěné okno, přes něja­kých třicet metrů ulice naplněné smogem stovek projetých vozidel, přes ”nevhodně”, nesprávně sklopené žaluzie - změť fleků, tmavých skvrn.

    Snažil jsem se rozpoznat, co se za těmi ”špatně” sklopenými, světlehnědými pásky žalu­zií děje. Ano, kdosi tam sedí a češe se ... je to žena ... netuší, že je sledována ... vstává ... otáčí se zády k oknu ... přetahuje si přes hlavu triko ... přetahuje ho přes hlavu tak, jak si ženy trika přes hlavu pře­tahují ... když se ženy svlékají ... s rukama nahoře ... záplava dlouhých, světlých vlasů se opět obje­vuje ... ruce klesají k tělu.

    Cink! mikrovlnka signalizuje, že polévka je ohřátá.

    Široká, holá záda ... žádné proužky ramínek podprsenky.

    Otočte se! křičím v duchu.

    Ne ... ta žena dělá dva kroky od okna ... do světa stínu ... do nitra pokoje ... tam, kam již nedo­padá sluneční svit ... vidím ji pouze od pasu dolů ... Ne! ... Ano! ... nejprve si přetáhne tepláky přes boky ... pak se předkloní ... a já spatřím ... dvě půlky ... bílé kalhotky zaříznuté mezi ně ... pak se narovná ... stojí tam jen v těch kalhotkách ...

    Ve mně cosi řve ... Otočte se a jděte se podí­vat z okna na ulici!

    Ne! Zcela mizí v šeru pokoje.

¥

    Co? Co se stalo? Chvilku jsem zíral na to okno. Doufal jsem, že ještě něco bude. Vrátí se? Šla se sprchovat a přijde nahá? To sotva! Šla do postele? Ne, z postele spíš vylezla. Před tím se totiž česala! Že by zazvonil objednaný instalatér a ona mu šla otevřít jen v těch kalhotkách? Blbost! Určitě zamířila do předsíně ke skříni, aby se ob­lékla a mohla jít - třeba do mlékárny nebo do fab­riky nebo ...

¥

    Nikdy jsem si té ženy nevšimnul. A to v domě bydlím sedmnáct let! Že by se nastěhovala ne­dávno? Musím si konečně od mého známého, astronoma amatéra, půjčit ten jeho dalekohled!

   Pak už se jen pousměji. Ano, ze skutečnosti se mnohdy stane pouze lehký sen. Vyndám po­lévku z mikrovlnné trouby. Jsem hladový!

    Jediné, co jsem byl schopen pozřít, abych energeticky přežil, byla ta trocha polévky od ne­dělního oběda, co zbyla ve skleněné misce v lednici. Poledne dávno přešlo, takže jsem vložil misku s kuřecím vývarem do mikrovlnné trouby a během ohřívání jsem mimoděk koukal z okna dolů na ulici, kde se lidé – obyvatelstvo - snažili dostat do autobusu městské hromadné dopravy.

 (pro návrat klikni na obrázek dole)

(přes obrázek dole půjdeš - Na Radkovu stránku se všemi knihami)

(přes ikonu dole - se vrátíš na úvodní stránku)

Plugin není nainstalován.